U nás na jaře
U nás na jaře
Nejlepší jarní travička rostla na suchých slunečných místech kolem čistého, bublajícího potůčku, který se vinul mezi omechovatělými kmeny, vrbovím, olšemi a jinými křovinami. Na maminčin příkaz jsme ji hulili s malými housátky. Přitom jsme mezi bílymi břízkami hráli svlékací flašku. A když jsme ji dohráli byli jsme všichni uplnění nahatý a totálně na šrot z toho "hůla".
Když housátka trochu povyrostla, hulili jsme na malém paloučku u mělkého potůčku. Housátka hulili svěží travičku o što šest. Stará husa je občas upozornila na nedostatek "máři". Jinak to byla stará děvka. Hold job je job. Byla to někdy letící vrána, jindy myslivcův pes, sousedova kočka nebo vesnický muž s pořádným klackem a suchým chrastím na ním.
(btw: pro mé spolužáky str. 45/8)